hlávkové zelí
olej
Chili papričky
sečuánský pepř
olej
zázvor
černé houby Mu-er (Jidášovo ucho)
kapie
ocet, sůl, cukr
POPIS PŘÍPRAVY :
To i když dělám ten takzvaný čínský salát, jak ho dělali kdysi ve Vodičkově ulici a napodobují ho v celé republice – většinou velmi špatně – , tak zelí povařím tak, aby nebylo uvařené, ale aby se muselo kousat, Italové by asi řekli „al dente“.
Takže děláš salát z normálního zelí, ne z čínského ?.
Z hlávkového zelí. Dělám ho poměrně složitým způsobem. Povařené zelí, nakrájené na hrubé kostky v míse, poleju nejdříve přecezeným olejem, ve kterém jsem opražil dvě nebo tři chili papričky a malou hrst rozdrceného sečuánského pepře, pak posypu nastrouhaným sušeným zázvorem. Naliju na zelí ocet, osladím, osolím, promíchám a pak přidám spařené černé houby a nudličky červené kapie. Potom nechám salát odležet a druhý den si na něm pochutnáme.
Nezapomněl jsi na sojovku ?
Ne, vůbec ne. Ta tam nemá co dělat. Ale sojová omáčka, když se čínsky obědvá nebo večeří, je na stole v karafě nebo v malé lahvičce. Sojovka se dá vždycky přidat jak do jídla, eventuelně i do toho salátu.
Autor : S Vladimírem Dvořákem, o chutích a lidech