Obložené chlebíčky

Nejčastěji prodávané chlebíčky

Obložené chlebíčky dnes už spousta lidí považuje za národní bohatství. Tyto „otevřené sendviče”, jak chlebíčkům přezdívají cizinci, patří k těm nejpopulárnějším lahůdkám v Česku. Pravidelně se připravují na různé rodinné sešlosti i velkolepé oslavy. Slouží jako dokonalá pochutina k pivu či vínu, ale také jako rychlá svačina. Bez chlebíčků si zkrátka snad žádný Čech nedokáže svůj život představit.
Jedná se o druh studeného pokrmu, který je tvořen z vekového pečiva a je doplněn mnoha dalšími ingrediencemi. Nejprve se někdy potírá máslem nebo sýrem a následně různými pomazánkami či saláty, na něž se originálním způsobem kladou další potraviny. Nejčastěji se využívají uzeniny, maso, sýry, vajíčka a zelenina či ovoce. K významným slavnostním akcím se připravují tzv. kanapky neboli koktejlové chlebíčky neboli jednohubky, které jsou podstatně menší velikosti.

V. Vítek

Často se mi při tvorbě chlebíčků špatně pracovalo s běžným bramborovým salátem, ačkoli zrovna já ho dělám z malých pravidelných kostiček .Pak jsem objevil nápad dělat salát na chlebíčky strouhaný.

SALÁT NA CHLEBÍČKY :

400 g vařených brambor A
250 g šunkového salámu
100 g kyselých okurek
50 g mrkve
50 g celeru
30 g petržele
200-300 g majonézy
1/2 lžičky hořčice
1/2 lžičky moučkového cukru
špetka mletý pepř

Brambory vaříme den předem ve slupce, typ A. Zeleninu vaříme ne zcela do měkka.
Vše nastrouhám na hrubém struhadle. Já bych to zkusil na  V struhadle WS 3,5 mm!

 

 

Kde se ale chlebíčky vlastně vzaly? Asi se nedopátráme, zda byl Jan Paukert opravdu jejich stvořitelem. Produkty pod tímto jménem existovaly totiž i u konkurenčních firem. Měl je Linka, nabízel je i Lippert, narazili jste na ně u Zoufalých. Ovšem nevíme, a asi už nezjistíme, jak vypadaly. Mohlo jít o obdélníkové krajíčky chleba s pomazánkou à la Franciszek Trzesniewski ve Vídni. Docela dobře to mohla být i forma sendvičů. Co ale Paukertovi nikdo neupře, to je „český chlebíček“. Tedy na šikmo seříznutém plátku bílé veky navršená malá přehlídka tehdy nejvyhlášenějších lahůdek. I když, i zde se jedná o produkt vznikající v čase. První chlebíčky tak, jak se s nimi setkal Jan Paukert mladší při svém povinném praktikování ve firemní výrobně, vypadaly jinak.
Chlebíčky v podobě, v jaké je všichni dobře známe, se objevily poprvé v roce 1916. Toho roku si totiž manželé Paukertovi otevřeli lahůdkářství v Praze na Národní třídě. Rozhodně ale nešlo o jen tak ledajaké lahůdkářství. Na tu dobu v něm totiž byla skutečně rozmanitá nabídka zboží. Manželé Paukertovi v něm prodávali různá francouzská vína, uzeniny z Bavorska, likéry, saláty a třeba také mořské plody.

A do lahůdkářství se zamiloval také umělec Jan rytíř Skramlík, který kousek od něj pracoval a nechával si z něj do práce nosit nejrůznější dobroty. S klasickými obloženými chleby ale spokojený nebyl, protože mu připadaly příliš velké. A tak Jana Paukerta poprosil, zda by mu nemohl připravit něco „jen na dvě tři kousnutí”. A tak se zrodil chlebíček.

Díky Národnímu divadlu naproti a o kousek dál sídlícímu Topičovu nakladatelství se u Paukerta scházela umělecká elita. Prvorepublikové dostaveníčko si v lahůdkářství Paukert nad čerstvě připravovanými obloženými chlebíčky dávali například Ema Destinová, Jaroslav Seifert, Jan Werich, Jiří Voskovec, Vlasta Burian, Hugo Haas či Lída Baarová. Vlasta Burian miloval Paukertovy chlebíčky natolik, že zde dokonce pořádal slavné chlebíčkové hostiny pro své přátele. A chlebíčky z dílny Jana Paukerta nechyběly ani na prezidentském stole T. G. M.  Chlebíčky se staly natolik populární, že je manželé zařadili do stálé nabídky.

K dostání jich bylo hned několik. Tím nejžádanějším byl ale ten, kteří mnozí milují i dnes. A to chlebíček s bramborovým  salátem. Přestože na přípravě chlebíčků není na první pohled vůbec nic těžkého, rozhodně se vyplatí držet se několika rad, kterými se řídil i sám Jan Paukert. A i díky nim byly jeho chlebíčky tolik žádané.

Chlebíček PAUKERT

Základem všeho je dobrá veka. Ta by měla být opravdu kvalitní a hlavně čerstvá. Velký podíl na výsledné chuti chlebíčku má ale i samotné mazání veky. Podle Jana Paukerta by jedna polovina veky měla být namazaná bramborovým salátem a druhá klasickým máslem. Vrstvy by rozhodně neměly být chudé, ale pořádně silné. A to nejen kvůli chuti, ale také proto, aby držely další komponenty, které na chlebíček přijdou. Přes celou jednu polovinu chlebíčku dejte úhledně přehnutý plátek šunky od kosti a na druhou polovinu zapíchejte do vrstvy másla kolečka uherského salámu smotaná do ruliček. Nakonec na chlebíček položte ještě 1/8 vajíčka uvařeného natvrdo, kyselou okurku a 1/8 rajčete. A můžete si vychutnat chlebíček tak, jako by vám jej připravil sám Jan Paukert.

Podle Internetu : Milan Ballík, Karel Frankl, V Vítek a jiní

 

Studené předkrmy

 

 

Updated: 2.4.2023 — 14:09

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Hlaváčkova sbírka receptů ( public domain ) 2015 Frontier Theme